Jdi na obsah Jdi na menu
 


Angličtina mezinárodní jazyk, mnoho lidí souhlasí s tím a těší je to, ve svém fanatickém obdivu ke všemu anglickojazyčnému

Angličtina mezinárodním jazykem - ano či ne?

28.11.2005   Gabriel Svoboda  
 

"Angličtina funguje jako mezinárodní jazyk a to lze považovat za dobré, jazykové bariéry už padly a nikdy víc nebudou způsobovat problémy, každý už dnes mluví (nebo má mluvit) novým mezinárodním jazykem kultury, dopravy, vědy, médií a internetu." Toto si dnes mnoho lidí myslí, souhlasí s tím a těší je to. Ale ve svém fanatickém obdivu ke všemu anglickojazyčnému se nad tím málokdo trochu zamyslí.

Jak může spravedlivě fungovat komunikace, kdy jeden (nerodilý mluvčí angličtiny) musí myslet na to, jak svou myšlenku vyjádřit, přizpůsobovat ji své znalosti jazyka a myslet na to, aby neudělal moc chyb, zatímco druhý (rodilý mluvčí angličtiny) může říci cokoli a tomu prvnímu se smát jako idiotovi, který se neumí vyjadřovat? Zvýhodňovat lidi na základě jejich mateřského jazyka znamená diskriminaci jako každou jinou, rasismus v jiném kabátě.

Tento problém máme i v Evropské unii. Říkat oficiálně něco jiného než "všechny evropské jazyky mají stejná práva" (bez ohledu na pravdivost tohoto výroku) se považuje za tabu a tiše se předpokládá, že všichni postupně přijmou angličtinu, zatímco představitelé EU se budou moci nadále chlubit právně zakotvenou mnohojazyčností. Málokdo si uvědomuje, že mnohonárodnostní státy (SSSR, Jugoslávie) se rozpadly částečně nebo hlavně kvůli tomu, že oficiálně prosazovaný jazyk nejsilnějšího národa (ruština, srbochorvatština) tomuto národu sloužil jako prostředek k dominanci nad národy ostatními.

Ale existuje jazyk, který nepatří žádnému národu: esperanto jeho autor vytvořil přímo pro mezinárodní komunikaci a „optimalizoval“ ho pro použití cizojazyčným uživatelem; esperanto má 118letou tradici, lze se ho naučit za půl roku, neobsahuje žádné výjimky, nepravidelnosti a složitosti, nemá žádnou normu vytvářenou rodilými mluvčími - připouští se každé vyjádření, které dává smysl. Máte snad námitky proti jazyku umělému? Proč? Opravdu byste chtěli psát na "přirozený" písek místo na "umělý" papír, "přirozeným" klackem místo "umělým" perem, spát na "přirozené" zemi místo na "umělé" posteli, být "přirozeně" nazí místo "uměle" oblečení, chodit vždy "přirozeně" pěšky místo používání "umělých" dopravních prostředků, chovat se "přirozeně" jako zvířata místo dodržování "umělých" zákonů a společenských norem? Jak vidno, člověk v mnoha oblastech svého života již přišel na to, že "umělý" lidský vynález se v praxi často hodí daleko víc než jeho "přirozená" alternativa. Dveře také můžete otevírat tím, že je vyrazíte, to ale neznamená, že proto zavrhneme klíč.
Mýty, že esperanto již zemřelo, že jím nikdo nemluví, že nemá žádnou kulturu, že chce vytlačit všechny ostatní jazyky (o esperantu mýtus, o angličtině pravda) a že nemá potřebné vyjadřovací schopnosti, opravdu nelze považovat za nic jiného než za mýty. Že se něco masově nerozšířilo ještě neznamená, že by se nám to nehodilo. I za současného stavu, kdy už anglicky alespoň trochu mluví asi šestina obyvatel světa a 47 % obyvatel EU, by se doučit angličtinu zbývající lidi časově a finančně vyplatilo mnohem méně, než naučit všechny esperanto: to se totiž lze naučit 4-10x snadněji, tedy i rychleji a levněji, než jakýkoli národní jazyk.

 

zdroj http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=3424

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA