Bible a Modlitba » Daniel 3, 24-90 (Jeruzalémská Bible)
Daniel 3,52-56 se zpívá při mši svaté jako žalmový nápěv na svátek Nejsvětější Trojice, ale také ve středu po 5. neděli postní, a také v pondělí 34. týdne v mezidobí.
Noty jsou z pramene: Žalmy, Zpěvy s odpovědí lidu (strana 315)
Pramen B1: Jeruzalémská bible viz článek Bible
UCTÍVÁNÍ ZLATÉ SOCHY (strany 1568 - 1572)
Daniel 3 Nabuchodonozor dává postavit zlatou sochu.
(tento červený text je obsažen ve většině Biblí)
1 Král Nabuchonodozor udělal zlatou sochu, šedesát loket vysokou a šest širokou, a postavil ji na Durské rovině v babylonském kraji.
2 Král Nabuchonodozor obeslal satrapy, úředníky, místodržitele, rádce, správce pokladu, soudce a právníky a veškeré hodnostáře kraje, aby se shromáždili a dostavili se k zasvěcení sochy, kterou král Nabuchonodozor postavil.
3 Tehdy se shromáždili satrapové, úředníci, místodržitelé, rádci, správcové pokladu, soudci a právníci a veškeří hodnostáři kraje k zasvěcení sochy, kterou král Nabuchonodozor postavil, a stanuli před sochou, kterou král Nabuchonodozor postavil.
4. Hlasatel mocně provolával: „Lidé, národy a jazyky, hle, přikazuje se vám toto:
5 Ve chvíli, kdy uslyšíte znít roh, píšťalu, citeru, sambuku, psaltérium, dudy a všemožné hudební nástroje, budete se klanět a budete uctívat zlatou sochu, kterou postavil král Nabuchonodozor.
6 A ten, kdo se nebude klanět a nebude uctívat, bude bez meškání vržen do žhoucí ohnivé pece pece.“
7 Jakmile poté všichni lidé uslyšeli znít roh, píšťalu, citeru, sambuku, psaltérium, dudy a všemožné hudebné nástroje, klaněli se všichni lidé, národy a jazyky a uctívali zlatou sochu, kterou postavil král Nabuchonodozor.
Židé jsou udáni a odsouzeni.
8 Avšak někteří Chaldejci šli a udali Židy.
9 Řekli králi Nabuchonodozorovi: „Králi, buď živ navěky!
10 Králi, ty jsi vyhlásil nařízení, jež předpisuje každému člověku, který uslyší znít roh, píšťalu, citeru, sambuku, psaltérium, dudy a všemožné hudební nástroje, aby se klaněl a uctíval zlatou sochu,
11 a stanoví, že ti, kdo by se neklaněli a neuctívali, mají být vrženi do žhoucí ohnivé pece.
12 A hle, Židé, které jsi pověřil správou babylonského kraje: Šadrak, Mešak a Abed Nego; tito mužové nedbali tvých příkazů, králi; neslouží tvému bohu a neuctili zlatou sochu, kterou jsi postavil.“
13 Tu se Nabuchonodozor celý roztřásl hněvem a obeslal Šadraka, Mešaka a Abed Nega. Okamžitě ty muže předvedli před krále.
14 A Nabuchonodozor jim řekl: „Je to pravda, Šadraku, Mešaku a Abed Nego, že nesloužíte mým bohům a neuctíváte zlatou sochu, kterou jsem postavil?
15 Jste ochotni, když uslyšíte znít roh, píšťalu, citeru,sambuku, psaltérium, dudy a všemožné hudební nástroje, klanět se a uctívat sochu, kterou jsem udělal? Nebudete-li ji uctívat, budete bez meškání vrženi do žhoucí ohnivé pece, a který bůh by vás vysvobodil z mé ruky?“
16 Šadrak, Mešak a Abed Nego odpověděli králi Nabuchonodozorovi: „Na tohle ti vůbec nepotřebujeme dávat odpověď:
17 je-li náš Bůh, jemuž sloužíme, s to vysvobodit nás ze žhoucí ohnivé pece, a z tvé ruky, králi, vysvobodí nás;
18 a neudělá-li to, věz, králi, že tvému bohu sloužit nebudeme ani nebudeme uctívat zlatou sochu, kterou jsi postavil.“
19 Tu krále Nabuchonodozora naplnil hněv a výraz jeho tváře vůči Šadrakovi, Mešakovi a Abed Negovi se změnil. Dal příkaz, aby se pec roztopila sedmkrát víc než obvykle
20 a silní mužové z jeho vojska aby svázali Šadraka, Mešaka a Abed Nega a vrhli je do žhoucí ohnivé pece.
21 Oni tedy byli svázáni a vrženi i se svým pláštěm, spodky, čepicí, veškerým svým šatstvem do žhoucí ohnivé pece.
22 Králův příkaz byl strohý; pec byla neobyčejně žhavá a muži, kteří do ní nesli Šadraka, Mešaka a Abed Nega, byli plamenem toho ohně sežehnuti k smrti.
23 A ti tři mužové, Šadrak, Mešak a Abed Nego, padli svázaní do žhoucí pece.
Azariášův zpěv v peci. [Dlouhý dodatek, který následuje, verše 24-90 (kurzivou), zachovaný jenom v řeckém a syrském překladu, měl za předlohu jistě nějaký hebrejský nebo aramejský originál. My se řídíme podle Theodotiona; v LXX je několik variant nebo přehození. Verš 24 aramejského textu odpovídá verši 91 v řeckém]
(tato modrá pasáž činí problémy protestantům, proto v jejich Biblích není uvedena)
24 A kráčeli uprostřed plamene, chválili Boha a velebili Pána.
25 Azariáš stanul a takto se modlil; otevřel uprostřed ohně ústa a řekl:
26 „Buď veleben, Pane, Bože našich otců, a buď uctíván a tvé jméno buď věčně oslavováno.
27 Neboť jsi spravedlivý ve všem, co jsi pro nás udělal, jsi spravedlivý ve všech svých dílech, všechny tvé cesty jsou přímé, jsi pravdivý ve všech svých soudech.
28 Vynesl jsi pravdivý rozsudek ve všem, co jsi seslal na nás a svaté město našich otců, Jeruzalém. Neboť jsi s námi naložil v pravdě a po právu pro naše hříchy.
29 Ano, zhřešili jsme a dopustili se nepravosti, když jsme tě opustili, ano, těžce jsme zhřešili, tvým přikázáním jsme nenaslouchali,
30 nenaslouchali jsme je, neplnili jsme, co nám bylo přikázáno pro naše dobro.
31 Ano, vše, co jsi na nás seslal, všechno, co jsi nám učinil, po pravdivém soudu jsi učinil.
32 Vydal jsi nás do rukou našich nepřátel, mužů bez zákona a nejhorších bezbožníků, nespravedlivému králi, tomu nejhoršímu na celé zemi,
33 a dnes nemůžeme otevřít ústa, hanba a potupa jsou údělem těch, kdo ti slouží a kdo se ti klanějí.
34 Ach! Pro své jméno nás neopouštěj navždy, nezříkej se své smlouvy,
35 neodnímej nám svou milost pro lásku svého přítele Abraháma, i svého služebníka Izáka a svého svatého Izraele,
36 jimž jsi slíbil potomstvo četné jako hvězdy na nebi a jako písek na pobřeží mořském.
37 Pane, jsme menší než všechny národy, jsme dnes na celé zemi pokořeni pro své hříchy.
38 Teď už nemáme velitele, proroka ani knížete, celopal, oběť, nekrvavou oběť ani kadidlo, místo, kde bychom ti podávali obětní dary
39 a kde bychom u tebe našli milost. Ať jsou však u tebe příznivě přijaty zlomená duše a pokořený duch
40 jako celopaly beranů a býků, jako tisíce tučných beránků; taková ať je dnes před tebou naše oběť; a dej laskavě, ať tě zcela následujeme, neboť ti, kdo v tebe doufají, nebudou zahanbeni.
41 A nyní tě z celého srdce následujeme, bojíme se tě a hledáme tvou tvář.
42 Neponechávej nás v hanbě, ale jednej s námi podle shovívavosti a podle své velkorysé milosti.
43 Vysvoboď nás ve shodě se svými zázračnými skutky, dej, Pane, ať je tvému jménu vzdávána sláva.
44 Ať jsou zahanbeni všichni, kdo působí zlo tvým služebníkům, ať jsou zahrnuti hanbou, zbaveni vší moci a jejich síla ať je zlomena.
45 Ať poznají, že tyjsi jediný Bůh a Pán slavený po celé zemi.“
46 Královi služebníci, kteří je uvrhli do pece, bez ustání živili oheň,naftou, smolou,koudelí a chrastím,
47 takže plamen šlehal nad pec až do výše čtyřiceti devíti loket.
48 Jak vyšlehoval, sežehl Chaldejce, kteří stáli kolem pece.
49 Ale anděl Páně sestoupil do pece k Azariášovi a jeho druhům, vypudil plamen ohně ven
50 a doprostřed pece jim dechl cosi svěžího jako vánek a rosu, takže se jich oheň nijak nedotkl a nezpůsobil jim bolest ani úzkost.
Zpěv tří jinochů.
51 Tu se všichni tři jediným hlasem dali do zpěvu, oslavovali a velebili v peci Boha a říkali:
52 „Buď veleben, Pane, Bože našich otců, buď chválen, věčně slaven. Velebeno buď tvé slavné a svaté jméno, buď chváleno, věčně slaveno.
53 Buď veleben v Chrámě své svaté slávy, opěvován nade všechno, věčně oslavován.
54 Buď veleben na trůně svého království, nade všechno opěvován, věčně slaven.
55 Buď veleben ty, jenž zkoumáš propasti, jenž sedíš na cherubech, chválen, nade vše věčně opěvován.
56 Buď veleben na nebeské obloze, opěvován, věčně oslavován.
57 Všechna díla Páně, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
58 Andělé Páně,velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
59 Nebesa, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
60 Všechny vody nad nebem, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
61 Všechny mocnosti, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
62 Slunce a měsíci, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
63 Hvězdy na nebi, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
64 Veškerý dešti a roso, velebte Pána: opěvujte ho, věčně hoslavte!
65 Veškeré větry, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
66 Ohni a žáre, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
67 Chlade i žáre, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
68 Roso i sněžné bouře, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
69 Mraze i chlade, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
70 Ledy a sněhy, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
71 Noci a dni, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
72 Světlo i temnoto, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
73 Blesky a mračna, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
74 Země ať velebí Pána: ať ho opěvuje a věčně slaví!
75 Hory a pahorky, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
76 Všechno, co na zemi klíčí, veleb Pána: opěvuj ho, věčně ho slav!
77 Prameny, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
78 Moře a řeky, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
79 Velryby a vše, co se ve vodách hýbe, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
80 Všichni nebeští ptáci, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
81 Všechna zvířata a dobytčata, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
82 Lidské děti, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
83 Izraeli, veleb Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
84 Kněží, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
85 Služebníci Páně, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
86 Duchové a duše spravedlivých, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
87 Svatí a pokorní srdcem, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte!
88 Ananiáši, Azariáši, Misaeli, velebte Pána: opěvujte ho, věčně ho slavte! Neboť on nás vysvobodil z podsvětí, zachránil nás z ruky smrti, vytrhl nás ze žhoucího plamene pece, vyprostil nás zprostřed plamene.
89 Vzdejte díky Pánu, neboť je dobrý, neboť jeho láska trvá navěka.
90 Všichni, kdo se ho bojíte, velebte Pána, Boha bohů, opěvujte ho, vzdávejte mu díky, neboť jeho láska trvá navěky.“
Uznání zázraku.
24(91) Tu se krále Nabuchodonozora zmocnilo vzrušení a spěšně povstal. Otázal se svých důvěrníků: „Což jsme ty tři muže celé svázané nevrhli do ohně?“ Odpověděli: „Zajisté králi.“
25(92) On řekl: „Ale já vidím čtyři volné muže, jako se procházejí v ohni, aniž se jim cokoli zlého děje, a ten čtvrtý vypadá jako nějaký syn bohů.“
26(93) Nabuchonodozor přistoupil k otvoru do žhoucí ohnivé pece a řekl: „Šadraku, Mešaku a Abed Nego, služebníci Nejvyššího Boha, vyjděte ven a pojďte sem.“ Tu Šadrak, Mešak a Abed Nego vyšli zprostřed ohně.
27(94) Shromáždili se satrapové, úředníci, místodržitelé a královi důvěrníci, aby se na ty muže podívali: oheň nezískal nad jejich tělem žádnou moc, vlasy na jejich hlavě nebyly sežehnuty, jejich plášť nebyl porušen, neulpíval na nich žádný zápach ohně.
28(95) Nabuchonodozor řekl: „Buď veleben Bůh Šadrakův, Mešakův a Abed Negův, který poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, ty, kteří se na něho spolehli a neuposlechli králova příkazu a vydali své tělo, spíš než by sloužili nebo se klaněli jakémukoli jinému bohu než Bohu svému.
29(96) Hle, vydávám toto nařízení: Lidé, národy a jazyky, ať všichni mezi vámi, kdo by lehkovážně mluvili o Šadrakově, Mešakově a Abed Negově Bohu, jsou rozsekáni na kusy a jejich domy ať jsou proměněny v bahnisko, neboť není jiný bůh, který by mohl takto vysvobodit.“
30(97) Tehdy král dopomohl Šadrakovi, Mešakovi a Abed Negovi, aby se jim v babylonském kraji dobře dařilo.
Varovný sen a Nabuchodonozorovo šílenství
31(98) Nabuchonodozor, král, všem lidem, národům a jazykům, kteří bydlí na celé zemi: Hojnost pokoje vám!
32(99) Uznal jsem za vhodné dát na vědomost znamení a divy, jež pro mne učinil Nejvyšší Bůh.
33(100) Jak veliká jsou jeho znamení! Jak mocné jsou jeho divy! Jeho království je království věčné! Jeho vláda z pokolení do pokolení!
Amen.
≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈ † ≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈
Procházeli se uprostřed plamene, chválili Boha a velebili Pána (3,24).
Následující verše se nacházejí pouze v řeckém překladu Starého zákona. Už sv. Jeroným poznamenává, že je nenašel v hebrejských rukopisech. Patří k takzvaným deuterokanonickým textům, které katoličtí a pravoslavní křesťané považují na základě dlouhé tradice za součást Písma svatého.
Nejprve zazní kající vyznání vin z minulosti, pro které je nyní národ „vydán napospas bezbožným nepřátelům.“
Po skončení této písně se opět vskutku orientálně přehání. Abednego, přejmenovaný takto už na začátku děje babylonským králem, je nyní uveden svým židovským jménem Azariáš, jež přeloženo znamená „Hospodin pomáhá“:
Královi služebníci, kteří je dovnitř hodili, nepřestávali rozpalovat pec naftou, smolou, koudelí a chrastím. Plamen vyšlehl z pece do výše čtyřiceti devíti loket a pohltil a sežehl ty z Chaldejců, které zasáhl u pece. Avšak anděl Páně sestoupil do pece s Azariášem a jeho druhy, vyhnal plamen ohně z pece a způsobil, že byl prostředek pece jakoby ovátý větrem z rosy. Oheň se jich vůbec nedotkl, nezpůsobil jim bolest a neobtěžoval je (3,46-50).
Židovští vyznavači jsou tedy zázračně zachráněni – zřetelně se tak ukazuje, že se nijak neprovinili. Nyní se dávají do zpěvu všichni tři. V úvodu své písně oslavují Boha, přítomného v jeruzalémském chrámě. Je pro ně především stvořitelem a zachráncem.
Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců,
chvályhodný a svrchovaně velebený navěky.
≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈ † ≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈
viz také
http://cs.wikipedia.org/wiki/Daniel
http://cs.wikipedia.org/wiki/Daniel_(prorok)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kniha_Daniel
≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈ † ≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈
vease también el texto en Español