Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kniha všeobecné nevědomosti + Proč je obloha modrá a ne fialová?

kniha: Kniha všeobecné nevědomosti

podtitulek knihy: Co je pravda, a co je úplná blbost?

John Lloyd a John Mitchinson 2006

(citace vybraných článků je podstatně zkrácena)

 

Co je hlavní složkou vzduchu?

  1. Kyslík?
  2. Oxid uhličitý?
  3. Vodík?
  4. Dusík?

Dusík. Jak ví každý dvanáctiletý školák, tvoří 78% vzduchu.

Kyslík tvoří méně než 21% vzduchu. A pouze tři desetiny procenta jsou tvořeny oxidem uhličitým.

Vysoké procento dusíku ve vzduchu je výsledkem sopečných erupcí při utváření Země...

Latinský název Nitrogenium pochází z řečtiny a znamená „vytvářející sodu“....

Jediný další významnější plyn ve vzduchu je argon (1%).

Objevil ho William John Strutt neboli lord Rayleigh, který také jako první přišel na to, proč je obloha modrá.

 

Jakou barvu mělo nebe ve starověkém Řecku?

B ronzovou. Starověká řečtina nemá žádný výraz pro „modrou“.

Nejbližší slova – glaukos a kyanos – jsou spíše výrazem relativní intenzity světla a tmy než pokusem vystihnout barvu...

 

Jak velkou část Země tvoří voda?

Voda sice pokrývá sedm desetin zemského povrchu, ale celkově tvoří méně než padesátinu procenta její hmoty.

Země je velká – váží asi 6 milionů miliard miliard kilogramů. Polovinu zaujímá spodní plášť, obrovská, napůl roztavená vrstva, která začíná 660 km pod zemskou kůrou. Dokonce i na zdánlivě vodnaté kůře je hmotnost pevniny čtyřicetkrát větší než hmotnost oceánů...

 

Proč je obloha modrá a ne fialová?

... aneb Rayleighův a Mieův rozptyl

Když se řekne Rayleighův rozptyl, hodně lidí si jistě vybaví jeho souvislost s barvou oblohy. Ovšem Mieův rozptyl, který je obecnější než Rozptyl Rayleighův, již tak dobře znám není. A právě tento článek by vás měl seznámit blíže jak s Rayleighovým rozptylem, tak s rozptylem Mieovým. A jelikož je historie objevu zákonitostí Rayleighova rozptylu velmi spletitá a zajímavá, nebude určitě na škodu se u ní zdržet.

Celý článek tady http://www.astro.cz/clanky/ukazy/proc-je-obloha-modra-a-ne-fialova.html

Mandelštam si uvědomil, že molekuly vzduchu stejně jako molekuly každého plynu se pohybují. Jde o náhodný pohyb relativně velkými rychlostmi, například molekula kyslíku O2 se při teplotě T = 273 K pohybuje střední rychlostí v = cca 650 m · s-1. Při takovém náhodném pohybu nutně dochází k vzájemným srážkám a těsným přiblížením částic a tím pádem vznikají větší či menší shluky molekul, které se však zase rychle rozpadají. Velikost těchto shluků pak může o mnoho řádů přesáhnout velikost vlastních molekul. A právě tady tyto shluky mají na svědomí modrou barvu oblohy. Leonid Mandelštam byl tedy tím, kdo konečně dořešil tuto dlouholetou záhadu, ovšem nejvýznamnější měrou přispěl Rayleigh, a proto se rozptyl nazývá po něm.

Již první pohled na graf naznačí, proč není obloha fialová. I když fialová barva podstupuje z viditelného záření největší rozptyl, je hustota energie jí přenášená menší než u modré barvy. Dalším důvodem je, že lidské oko je na fialovou část viditelného záření mnohem méně citlivé než na modrou. A konečně posledním faktem, který znevýhodňuje fialovou barvu je, že ve fialové barvě atmosféra propouští o něco méně záření než v modré, protože zde již pomalu končí atmosférické okno pro viditelné záření.

Převzato: Optické úkazy v atmosféře
Článek vyšel původně ve zpravodaji Parhelium č. 3/2007

O autorovi

Roman Maňák

 

VIZ TAKÉ starší článek: Proč je obloha modrá?

http://www.janjosefpospisil.estranky.cz/clanky/--por-que--why--proc-modre-.html

TAKÉ: Daniel 3

tato modrá pasáž činí problémy protestantům, proto v jejich Biblích není uvedena

http://www.janjosefpospisil.estranky.cz/clanky/daniel-3--24-90--jeruzalemska-bible-.html

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA