Jdi na obsah Jdi na menu
 


o Bibli v češtině (Jan Royt 2006)

» Biblia et Oratio » O BIBLI V ČEŠTINĚ (Jan Royt 2006)

 

o Bibli v češtině říká Jan Royt v úvodu své knihy
Slovník biblické ikonografie
v roce 2006

 

slovbibikonongrafie.jpg


Křesťané přeložili ve 2. polovině 2. století SZ i NZ do latiny - Vetus latina. Tento překlad měl dvě rozdílné verze, tzv. Africanu a pak Italu, které se dostalo po redakci (s přihlédnutím k hebrejskému textu) pojmenování Vulgáta; připisovaná je sv. Jeronýmovi (348-420). Tento překlad byl v katolické tradici považován od poloviny 16. století (tridentský koncil) za kanonický a pro svoji dlouhou platnost v prostředí působení katolické církve je důležitým ikonografickým pramenem. Cyrilometodějský překlad bible do staroslověnštiny se nedochoval, svědectví o bibilických rukopisech ve staroslověnštině podávají pouze tzv. Kyjevské listy a Pražské hlaholské zlomky (před pol. 11. stol.), psané hlaholicí. V 60. letech 14. století vzniká v zemích Koruny české překlad SZ i NZ do češtiny (tzv. Drážďansko-leskovecká bible a Olomoucká bible) a o něco později také do němčiny (Bible krále Václava IV.). Další překlady bible do češtiny: 1411 až 14 Litoměřicko-třeboňská bible, 1417 Olomoucká bible, 1420-30 Boskovická bible, 1432 Duchkova bible, 1432-35 Padeřovská bible, 1450 Mlynářčina (Táborská) bible. Nejstaršími tištěnými biblemi u nás byly Pražská (1488) a Kutnohorská bible (1489). Vynikájícím překladem (s použitím hebrejského textu SZ a řeckého textu NZ) je šestidílná Bible kralická v jednom díle. V průběhu 16. století vedle Bible kralické vychází řada dalších tištěných biblí: Benátská (1506), Severinova (1. vyd. 1529, 2. vyd. 1537), Norimbrská (1540), Melantrichova (1. vyd. 1549, 2. vyd. 1556-57, 3. vyd. 1560-61, č. vyd. 1570, 5. vyd. 1577). Blahoslavův Nový zákon vyšel dvakrát (1564, 1568). Roku 1613 vydává český překlad bible Samuel Adam z Veleslavína. V období baroka vedle tridentským kncilem doporučované Vulgáty existoval v našich zemích překlad do češtiny, tzv. Svatováclavská bile (Nový zákon, 1677; Starý zákon 1712-15). Z ciziny byla evangelickými predikanty pašována tzv. Hallská bible (1722, 1745, 1766), Nový zákon Klejchův (1720) a tzv. Prešpurská bible (1787). Během 19. století několikrát vychází Bible kralická. V letech 1917-25 vzniká "katolický" překlad celé bible od J. Hejčla a J.L.Sýkory, v roce 1934 Žilkův překlad Nového zákona, v roce 1947 Colův překlad Nového zákona, v roce 1948 překlad Škrabalův a v roce 1969 překlad O.M.Petrů. V současné době je nejčastěji používán a citován (i v tomto slovníku) tzv. ekumenický překlad, vycházející z hebrejského origináu SZ a řeckého znění NZ. Existují však i jiné současné překladdy bible do češtiny, jako například Bible jeruzalémská.
Nejstarší překlad bibilických textů do němčiny pořídil Tatián ve Fuldě (kol. 800). Píseň písní a Žalmy přeložil kolem roku 1060 Williram von Ebersberg. Pro protestantské církve byl důležitý překlad Martina Luthera z latiny (Vulgáta) do němčiny v letech 1522-34. Luther ho vytvořil na podkladě nového překladu celého Písma (1516) od věhlasného humanisty Erasma Rotterdamského...

 


(doslovná citace ze stran 8 - 9; zvýraznění Jan Pospíšil)
 

kniha má ISBN 80-246-0963-0
lze dohledat na ISBN-službě na Wikipedii



Prešpurk = Bratislava

http://cs.wikipedia.org/wiki/Prešpurk

 

Bratislava je hlavní a největší město Slovenska (německy Preßburg, maďarsky Pozsony, latinsky Posonium, do roku 1919 slovensky Prešporok/Prešporek, do roku 1919 česky Prešpurk), centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.[1] Rozkládá se na obou březích Dunaje, v jihozápadní části země, při hranici s Maďarskem a Rakouskem. Žije zde 462 603 obyvatel.[2]

 

 







 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA