Jdi na obsah Jdi na menu
 


výklad Bible & fundamentalismus

Bible a Modlitba » Výklad Bible a fundamentalismus

 

Motto na úvod:
Řekni mi co čteš, a já ti řeknu kdo jsi. (staré anglické přísloví)
Řekni mi jak se modlíš, a já ti řeknu máš-li šanci být spasen.
Řekni mi jak čteš a vykládáš Bibli, a já ti řeknu máš-li lásku.



Kniha VÝKLAD BIBLE V CÍRKVI (překlad Hřebík Josef, Brož Jaroslav, v originále „Document de la Commission Biblique Pontificale. L'intérpretation de la Bible dans l'Église“)
mne nejen zaujala, ale spočinul jsem dlouze v úvahách a modlitbách u krátké kapitoly, kterou bych vám rád tady ocitoval, a tak celou knihu k důkladnému prostudování doporučil. Studeamus.

str. 58
Fundamentalistická četba Bible
Fundamentalistická četba vychází z principu, že bibli, jakožto inspirované Boží slovo prosté jakéhokoli omylu, je třeba číst a vykládat doslovně ve všech detailech. "Doslovným výkladem" však rozumí výklad primární, literalistický, tj. takový, který vylučuje veškerou snahu o pochopení bible, respektující její historický růst a její vývoj. Je tudíž v protikladu k užívání historicko-kritické metody i všech ostastních vědeckých metod výkladu Písma svatého.

Fundamentalistická četba má svůj původ v době reformace, kdy se starostlivě dbalo na věrnost liternímu smyslu Písma. Po osvícenském věku se tento způsob četby objevil v protestantismu jako obrana proti liberální exegezi. Termín "fundamentalistický" se přímo váže k Americkému biblickému kongresu, konanému v roce 1895 v Niagaře ve státě New York. Konzervativní protestantští exegeté tehdy definovali "pět bodů fundamentalismu":
1. (do)slovní neomylnost Písma,
2. Kristovo božství,
3. jeho zrození z Panny,
4. nauku o zástupném usmíření
5. a tělesné vzkříšení při druhém příchodu Krista.

Když se fundamentalistická četba bible rozšířila do ostatních částí světa, vedla v Evropě, Asii, Africe a Jižní Americe ke vzniku dalších způsobů četby, stejně "doslovných". Ve druhé polovině 20. století nachází tento druh četby stále více přívrženců jak v náboženských skupinkách a sektách, tak i mezi katolíky.

Přestože fundamentalismus právem trvá na božské inspiraci bible, neomylnosti Božího slova a ostatních biblických pravdách, které jsou obsaženy v oněch základních pěti bodech, způsob, jakým tyto pravdy předkládá, má své kořeny v ideologii, která není biblická, ať už o tom její představitelé tvrdí cokoli. Vyžaduje totiž bezvýhradné přilnutí ke strohým doktrinálním postojům a jako jediný zdroj nauky o křesťanském životě a o spáse předkládá četbu bible s odmítáním veškerých otázek a veškerého kritického bádání.

Základní problém této fundamentalistické četby je v tom, že odmítá brát v úvahu dějinný charakter biblického zjevení, a je proto neschopná plně přijmout i samotnu pravdu vtělení. Pro fundamentalismus je těsné spojení mezi božským a lidským ve vztazích k Bohu pohoršením. Nechce připustit, že inspirované Boží slovo bylo vyjádřeno lidskou řečí a sepsáno pod vlivem božské inspirace lidskými autory, jejichž schopnosti a prostředky byly omezené. Má proto sklon nakládat s biblickým textem tak, jako by byl Duchem nadiktován slovo za slovem, a nedochází k uznání toho, že Boží slovo bylo formulováno řečí a obraty, podmíněnými tou kterou epochou. Nevěnuje žádnou pozornost literárním formám a lidským způsobům myšlení, obsaženým v biblických textech, z nichž mnohé jsou plodem zpracovávání zabírajícího dlouhá časová období a nesou stopy značně rozdílných historických sitiací.

Fundamentalismus rovněž nepatřičným způsobem zdůrazňuje neomylnost detailů v biblických textech, zvláště pokud jde o historická fakta nebo tzv. vědecké pravdy. Často chápe jako historické to, co si vůbec na historičnost nečinilo nárok, neboť považuje za historické všechno, co je podáno nebo vyprávěno pomocí sloves v minulém čase, bez nezbytného ohledu na možnost symbolického nebo obrazného smyslu.

Fundamentalismus má často sklon ignorovat nebo popírat problémy, které souvisejí s hebrejskou, aramejskou či řeckou formulací biblického textu. Nezřídka je úzce vázán na určitý starý nebo moderní překlad. Opomíjí také "relektury" (relektura - z francouzkého relecture = nové čtení, nové přečtení) některých úseků bible uvnitř bible samé.

Co se týče evangelií, nepočítá fundamentalismus s růstem evangelijní tradice, nýbrž naivně zaměňuje konečné stadium této tradice (to, co napsali evangelisté) se stadiem počátečním (činy a slova historicého Ježíše). Současně zanedbává důležitou skutečnost: způsob, jakým samy první křesťanské obce chápaly dopad působení Ježíše z Nazareta a jeho zvěsti. Přitom právě zde je svědectví o apoštolském původu křesťanské víry, jakož i její přímý výraz. Fundamentalismus tak výzvu vznesenou samotným evangeliem zbavuje její vlastní povahy.

Fundamentalismus má rovněž sklon k velké názorové úzkoprsosti, neboť považuje starověkou, překonanou kosmologii za shodnou s realitou, protože ji nachází vyjádřenou v bibli; tím brání dialogu s širším pojetím vztahů mezi kulturou a vírou. Opírá se o nekritický výklad určitých biblických textů, aby potvrdil politické ideje a sociální postoje poznamenané předsudky, např. rasistickými, které jsou zcela v protikladu ke křesťanskému evangeliu.

Konečně, fundamentalismus svým lpěním na principu "sola Scriptura" odděluje výklad bible od tradice vedené Duchem, která se autenticky vyvíjí v sepětí s Písmem uvnitř společenství víry. Fundamentalismus si neuvědomuje, že Nový zákon vznikl v prostoru křesťanské církve a že je Písmem svatým této církve, jejíž existence předcházela sepsání jeho textů. Proto je fundamentalismus často proticírkevní; pokládá za zanedbatelná vyznání víry, dogmata a liturgické úkony, které se staly součástí církevní tradice, stejně jako samotný učitelský úřad církve. Prezentuje se jako forma soukromého výkladu, která neuznává, že církev je založena na bibli a že svůj život i svou inspiraci čerpá z Písma.

Fundamentalistický přístup je nebezpečný svou přitažlivostí pro osoby, které hledají biblické odpovědi na své životní problémy. Může je oklamat, protože nabízí zbožné, ale iluzorní výklady, místo aby jim řekl, že bible neobsahuje nutně bezprostření odpověď na každý jejich problém. Fundamentalismus, aniž by to řekl, vyzývá k určitému druhu sebevraždy myšlení. Vzbuzuje klamnou jistotu, neboť nevědomky zaměňuje lidské hranice biblického poselství s jeho božskou podstatou.



Modleme se, Oremus:

Jan 8,32
Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.
http://www.obohu.cz/bible/index.php?styl=CSP&k=J&kap=8&ver=32
Juan 8,32:
Conocerán la verdad, y la verdad los hará libres.
John 8.32:
You will know the truth, and the truth will set you free.
Johano 8,32:
Vi scios la veron, kaj la vero vin liberigos.
João 8,32:
Conhecerão a verdade e ela vos tornará homens livres.
Johannes 8,32:
Werdet ihr die Wahrheit erkennen, und die Wahrheit wird euch frei machen.
Yohanes 8,32:
Maka kalian akan mengenal Allah yang benar, dan oleh karena itu kalian akan dibebaskan.
(indonéština říká doslovně: pak vy poznat vůle pravého Boha Allaha a proto budete propuštěni)
http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/703626

Slovníček:
Vykoupit znamená vlastně vysvobodit. Je možné dostat loď, která byla zamrzlá v ledu na volné moře, aby se dostala do přístavbu. To je vykoupení. Spasit znamená zachránit. Kdo by z té lodi nevystoupil, tak se na břeh nedostane. Bude vysvobozen, ale ne zachráněn. Pán Ježíš vykoupil všechny lidi, ale spaseni budou jen ti, kdo o to stojí.
http://www.poutnik-jan.cz/vira-pro-samouky--c/zakladni-pravdy-viry/?comm=detail#comment
vykoupit = vysvobodit = spasit = zachránit
http://www.janjosefpospisil.estranky.cz/clanky/las-referencias.html
http://pospisil.webzdarma.cz/JAK_mohu_byt_SPASEN_NBK.htm

ŽALM 43: (pro liturgii dnes 27.9.2013)
Suď mne, Bože, obhajuj mou při proti lidem bez lásky.

Dt 6, 4-5:
Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou.

3. Mojžíšova (Levitucus) 19,18:
Budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Já jsem Jahve.

Marek 12, 29-31:
Miluj bližního svého jako sám sebe! Většího přikázání nad tato dvě není.

1. Korintským 13,1-13:
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všechno poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.


Amen
 

 

 

 

Tyto blogové stránky jsou o tom, o čem přemýšlím, co čtu, čemu se snažím porozumnět. Pojďte přemýšlet se mnou. Když vás něco napadne, napište mi to dole, prosím, pod reklamou v části KOMENTÁŘE. Moc děkuji. Ať vám Pán žehná.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA